Odbor KČST v Kralupech n.
VIt. založen 25. března 1925, končí letos první desetiletí své úspěšné
činnosti předsedou je od počátku ředitel gymnasia p V. Havel.
Měl nejprve 146 členů, dnes 312. O vycházky se stará
zvláštní vůdcovský sbor vedený prof. R. Bláhou. Letos obnovu je
rozsáhlá síť turistických značek.Loni zřízený kroužek lyžařský získal
již pod vedením p. Kratochvíla cenu v klubovních závodech.
Krásné Podřipsko a blízkost Prahy podporuje rozvoj spolku, který
pamatuje i na mládež svým cestovním fondem. Prvním jednatelem byl ped.
A. Žalud, nynějším p. A. Heveroch, úředník Petrolejky, který udělí
ochotně nutné pokyny milovníkům turistiky. Turistika
na Kralupsku Založení odboru KČST v
Kralupech n. Vlt. před desíti lety přičiněním řed. gymnasia V.Havla
bylo zpočátku uvítáno pochybnostmi, proč prý se má zakládat odbor
turistický v Kralupech Zdálo se, že na Kralupsku není podmínek pro
turistiku. Domácí lidé znali spíše Šumavu, Krkonoše, Český ráj, než
vlastni kraj. Ještě tak Nelahozeves, Veltrusy, Budeč, Dolany byly cílem
krátkých nedělních procházek. Soustavnou
turistiku - jako sport - pěstovalo jen několik nadšenců. Proto také při
založení odboru KČST šlo nejprve o podchyceni členstva, které bylo
organisováno v jiných klubech, nebo o členstvo nové, jemuž bvlo možno
poskytnouti řadu členských výhod . S vlastní turistickou prací v okresu
se prozatím nepočítá. Zvolna a nesměle přikročili jsme k
zahájeni výletu do bližšího a vzdálenějšího okolí. První záznam výletu
je o cestě na Milešovku 17 května 1925. Zápisy za r. 1926 chybějí, až
počátkem r. 1927 počala registrace výletů. Teprve ustavením sboru vůdců
v r 1931 nastala soustavnější práce turistická. Začalo se s chutí a
láskou. Od té doby je radostno číst záznamy četných výletů Ještěd, Říp,
Hazmburk, Košťál, Milešovka, Lovoš, Bezděz, Doksy, Kokořín, Křivoklát,
Lány, Konopiště, Karlštejn, Peruc, Labské údolí, Střeliv, Českosaské
Švýcarsko, Kožova hora, Poteplí, údolí Kačáku, Průhonice, Boreč, stejně
jako blízké okolí. Budeč, Levý Hradec, Rusavky, Blevice, Okoř Slatina,
Šárka, Velvary, Dolínek, Máslovické údolí, Tursko, Veltruský park atd.
Tak jsme prošli blízké i vzdálené okolí křížem krážem, chodili jsme s
otevřenýma očima, těšili jsme se z toho mála přírodních krás, jež jsou
dány našemu kraji. Není tu hlubokých lesů není tu
hor, jen rozlehlé lány poli, ale všude nás provází stín tajemného Řípu
a modravé vrcholky Českého Středohoří. Nemáme tu jezer ani rybníků, ale
za to nás provází stuha Vltavy v hlubokém úvalu se vinoucí. A tak jsme
přišli tomu svému kraji na chuť. Žádná rodinná vycházka nenahradí
několika hodinový pochod přírodou na čerstvém vzduchu Zasmáli jsme se,
zazpívali, pohovořili jsme si a vraceli jsme se z výletů osvěženi,
rozveseleni, a spali jsme výborně. Sblížili jsme se, člověk s člověkem,
a tato společenská stránka nesmí být přehlížena v této době politického
neklidu a stranických vášni Nebylo mezi námi nikdy společenských
rozdílů, tím méně vášnivých debat. Chodíme rádi a litujeme, že není
téhož zájmu mezi mládeži. Nezůstali jsme při
výletech. Byla i řada přednášek, poznávali jsme krásy staré i moderní
Prahy, podporujeme štědré výletní fondy školní, nadílky menšinovým
školám. Náš odbor se může pochlubit, že je z místních odborů jedním z
nejlépe spravovaných, protože u nás není koncem roku ani nedoplatků
členských. Veliká práce, ač málo ceněná, je
značkování. Náš odbor sahá od Lužce k Podmoráni, od Okoře až po
Neratovice. Značkování turistických cest bylo zastaralé a namnoze
nevhodné, zašlé a hlavně nedostatečné, necelých 80 km. Pustili jsme se
do práce, chodili, jezdili, měnili, mapovali, kreslili, malovali
značky, zatloukali kůly, jednali o dovolení, věšeli tabulky, a dnes,
kdy vzpomínáme bez okázalosti desátého výročí založení našeho odboru,
můžeme se vykázati síti značených cest červeně, zeleně, modře a žlutě,
vedoucí do všech koutů, ba i tam kam dříve noha turisty nezabloudila, k
památkám, jež zůstaly nepovšimnuty. Značených cest je 200 km. Za parna
jako za deště spatříte někde našeho obětavého značkovatele s barvami a
štětci. Odbor kralupský má 385 členů.Uvážíme-Ii
však, že KČST má význam celostátní, že utkati síť desítek tisíc km
značených cest od Šumavy až k Tatrám, udržuje a staví útulny, cesty,
chaty, rozhledny, noclehárny, že vykupuje a obnovuje staré hrady a
zámky, usměrňuje proudy turistů do chudých krajů i národnostně
ohroženého pohraničí, to vše koná nezištně a nenáročně bez cizích
podpor, pak je i to rostoucí číslo členstva malé. KČST vrací na
výhodách bohatě mnohem více, než dostane na příspěvcích. Je opravdu
třeba se nad tím zamyslit. Vstup do KČST měl by býti uznáním veliké
práce, jež se tu v zájmu celostátním koná. V pohraničních
krajích potkáváme zástupy zpívající německé mládeže a mimoděk
srovnáváme s našimi poměry, stejně jako když čteme výkazy německých
turistických korporací. Mezi 10 miliony Čechů a Slováků je jen 1% tj.
asi 100000 organisovaných milovníku přírody? Není to málo?
|